Dějiny kláštera cisterciáků v severočeském Oseku se začaly psát před více než osmi sty lety. Zvláštní pozornost je věnována ikonografii obrazů a soch zdobících prostory kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Kniha, která vyšla v roce 1848 pod názvem Mährens Burgen und ihre Sagen je posledním a nedokončeným dokladem celoživotního úsilí F. A. Hebera o zachycení historie hradů a tvrzí v českých a moravských zemích.
Tématu dokumentace větrných mlýnů i čerpadel na pohlednicích se dosud nikdo ještě nevěnoval. Historické pohlednice jsou nedocenitelným zdrojem našeho poznání. Je mnoho mlýnů, jejichž konkrétní podobu známe pouze z těchto pohlednic.
Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy. Heber popisuje sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná.
Čtvrtý svazek je věnovaný hradům, zámkům a tvrzím, tentokrát ze severu Čech. Jedná se o objekty z území dnešního Ústeckého a Libereckého kraje, bez okresu Semily.
Třísvazková publikace je upraveným a rozšířeným vydáním elektronické publikace (Praha: Artefactum 2020), která zpřístupnila unikátní rekviziční dokumentaci zvonů ze sudetské župy (1940–1943) z fondů oddělení dokumentace Ústavu dějin umění.
