Příbramskými uranovými doly prošlo za dobu jejich existence asi sto tisíc pracovníků, a pokud k tomuto číslu přičteme rodinné příslušníky a další profese, bylo příbramskými doly ovlivněno více než čtvrt milionu lidí, a to včetně politických vězňů.
Již čtvrtá pražská výprava Otomara Dvořáka a Josefa Pepsona Snětivého Vás zavede k panským sídlům, která vznikala od románské doby až po začátek 20. století.
Kniha o počátcích odporu proti husákovskému režimu, o zneužívání psychiatrie a metodách StB v tehdejší době a o tom, proč dnes česká společnost nechce slyšet pravdu o své normalizační minulosti.
Hlavním tématem této publikace jsou různorodé vztahy spisovatele a filosofa Zbyňka Fišera se Státní bezpečností. Zbyněk Fišer používal od konce čtyřicátých let 20. století pseudonym Egon Bondy.
Popis ústupu Napoleonovy Velké armády z Moskvy v roce 1812 a podmínky zajetí v ruských guberniích na základě pamětí wurttemberského důstojníka Christopha von Yelina a dalších převážně německých pamětníků.
Během jednoho dne ve starověkém městě Théby, dnešním Luxoru, prožijeme příběhy 24 lidí různých společenských vrstev – od krále po pekaře, od kněžky po rybáře, od vojáka po porodní asistentku...
Vliv antického Řecka na svět kolem nás a na celou západní civilizaci nelze podceňovat. Řekové vymysleli, rozvinuli a uvedli do praxe vše od politiky přes architekturu či umění až po filozofii, vědu a matematiku.
Pierre de Coubertin nebyl zdaleka prvním, kdo přišel s myšlenkou obnovy původních starověkých olympijských her, ale byl člověkem, kterému se tento nápad podařilo v roce 1896 v Athénách přeměnit ve skutečnost.
