Patti Smith přichází s dosud nejintimnější knihou. Chléb andělský vychází k padesátému výročí vydání legendárního alba Horses a populární zpěvačka, spisovatelka a fotografka v něm čtenářům líčí své dospívání, počáteční fascinaci uměním i první lásky.
Kniha Jak se starým domem a jak ne není klasická příručka, ale jde o syntézu praktických rad, odborných poznatků a nezastupitelných zkušeností. Připomíná, že k architektuře minulosti se má přistupovat s respektem k materiálové podstatě.
Reportážní ponor Miloše Hrocha do jedné hudební scény čerpá z výpovědí pamětníků a zavede čtenáře na poslechové večery do kulturáků i klubů jako Bunkr nebo Rock Café, do vysílacích i nahrávacích studií.
Bára Mrázková se v knize Yellow Box, která vychází z její dizertační práce, zaměřuje na materiální a ekologické pozadí digitálního obrazu. Propojuje zde problematiku algoritmické fotografie, těžby vzácných minerálů a infrastruktury technických obrazů
Výpravná publikace je věnována dílu klasika českého výtvarného umění Theodora Pištěka. Zaměřuje se na jeho malby, reliéfy a instalace, jež mají souvislost s automobily, motory, jejich součástmi a fragmenty.
V rozsáhlém časosběrném projektu Pohledy z okna mého bytu (1981-2003) vytvořil fotograf a galerista Jiří Hanke jeden z legendárních souborů české fotografie.
Legendární kniha o komunitách českého a moravského undergroundu. Baráky představují klíčový pramen k pochopení toho, jak se český underground formoval, jak přežíval v podmínkách totalitního státu.
Bohuslav Ondráček (1932–1998) byl významným skladatelem české populární hudby před rokem 1989. Vynikal nejen jako tvůrce, ale také jako aranžér, organizátor („manažer se tehdy nesmělo říkat“) a první český hudební producent i nadaný „talent scout“.
Kolektivní monografie Dějiny umění jsou uměním, kterou k vydání připravila prof. Milena Bartlová, poprvé představuje Václava Viléma Štecha (1885–1974), významnou osobnost českých dějin umění 20. století.
