V roce devadesátých narozenin jednoho z nejznámějších českých spisovatelů 20. století Ivana Klímy vycházejí souborně v jednom svazku jeho paměti Moje šílené století.
Monografie o básnickém díle Jana Zahradníčka sleduje vlastně jediný problém, který by bylo možné formulovat následovně: Jak hluboko a jak intenzivně proniká básnické zření do skutečnosti světa a proměňuje ji v básnický obraz?
Autobiografie Marka Twaina byla poprvé publikována v roce 2010, tedy sto let po jeho smrti. Spíše než o klasickou autobiografii jde o soubor anekdot, „pomluv“ a přemítání o životě, na němž Twain pracoval několik let. První svazek třídílných pamětí.
Kniha s poetickým a přitom přiléhavým názvem má za cíl ukázat nedoceněnou a často opomíjenou autorku v poněkud nezvyklém světle. Obsahuje totiž poezii, divadelní hry, originální prózy, ukázky z cestopisu a aforismy.
První díl autobiografie Arthura Koestlera zachycuje dětství, dospívání a mládí pozdějšího slavného autora a končí jeho vstupem do komunistické strany na konci roku 1931.
Množstvím fotografií a dokumentů provázená publikace více než čtyřiceti českých i zahraničních autorů. Mezi autory jsou Ludvík Vaculík, maďarský prozaik Péter Esterházy, polský bohemista Jacek Baluch, ...
Vzpomínkové texty a esejistické črty obsažené v tomto svazku přinášejí dvě výjimečná svědectví o závěrečném údobí života amerického básníka, esejisty, překladatale a literárního historika Ezra Pounda.
