Řecko-české vydání dvou spisů Dionysia Areopagity, neznámého autora z 5.–6. stol., jehož výklad křesťanské theologie prismatem novoplatónské filosofie výrazně ovlivnil myšlení křesťanského středověku.
V dějinách teologie byla role Ducha svatého po dlouhá staletí opomíjena. Teprve v posledních desetiletích se znovu objevuje jako ten, kdo tvoří radost, inspiruje překvapení a rozdává dary, které léčí srdce.
Tento svazek obsahuje překlad třetí části pojednání o jediném Bohu (STh I, q. 14–18).
Tomáš se v něm zaměřuje především na charakteristiku a obsah Božího poznání, včetně několika tradičních problémů, jež s tímto tématem souvisejí.
Jeruzalémská bible je světově rozšířený a uznávaný moderní katolický překlad Písma. Jejím originálním jazykem je francouzština, z níž se převádí do jiných jazykových mutací s přihlédnutím k původním jazykům Písma.
Papež Jan Pavel II. ve svém listu Ordinatio sacerdotalis uvedl: „… prohlašuji, že církev nemá pravomoc udělovat kněžské svěcení ženám a že toto rozhodnutí mají všichni věřící v církvi přijímat jako definitivní.“
Kazatel. Tvrdé slovo. Slovo pro dospělé duchem. Slovo vědoucího nevědění. Slovo podobné slovům stoiků a epikúrovců, kyniků a skeptiků. Slovo, jež rozleptává náboženská schémata.
