Východní Evropa možná nikdy neexistovala. Je to spíše označení území, jemuž Západ moc nerozumí, případně zkratka pro příliš složitou a komplexní minulost. Každý proto z východní Evropy svým způsobem uniká...
Na aktuálních případech a v příbězích nejdůležitějších postav teorie i praxe měnové politiky tato kniha ilustruje a vysvětluje, proč nikdy nebylo důležitější rozumět tomu, jak fungují peníze.
Obsah knihy tvoří dva eseje, které Glubb Paša publikoval v letech 1976 a 1977 . Vychází z vlastních zkušeností s arabským světem, vyvozuje z nich nicméně obecnější teze o fungování říší, společenských normách a směřování moderní civilizace.
V letech 1992 a 1993 Umberta Eca pozvali na Harvardovu univerzitu
na šest přednášek o literární teorii. Čekal-li tehdy některý student
suchopárný výklad, pamatuje si své překvapení pravděpodobně
dodnes.
V Česku oblíbený spisovatel dokáže odkrývat nešvary dnešního světa jako málokdo, trefně, tvrdě, ale s vtipem a nadhledem. Léta jezdí po planetě z místa na místo a sleduje proměny společnosti.
Všichni lidé všech dob si dávají jména, mají vymezenou rodinu a příbuzné, dávají si dary, zdobí svá těla, pečují o vlasy, počítají, užívají gest, zhotovují nástroje, dělí si mezi sebou práci, znají zákony, truchlí či nějak „tancují“.
Pokud vše půjde dobře, historie lidstva se ocitá teprve na
svém počátku. Náš druh přežije miliardy let, což je dost času
na to, aby skoncoval s nemocemi, chudobou a nespravedlností a rozkvetl do podoby, kterou si dnes ještě neumíme představit.
Svazek z pera Umberta Eca zahrnuje dvě autorovy práce: Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus. V první z uvedených prací najdeme část Ecovy přednášky přednesené v rámci sympozia uspořádaného ve Valencii na téma perspektivy třetího tisíciletí.
Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.