Román dvaadvacetileté studentky Petry Hůlové se stal po svém prvním vydání v roce 2002 (získal cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků.
Pátý román Petry Hůlové – autorky Paměti mojí babičce či Umělohmotného třípokoje – je román dobrodružný a až detektivně napínavý. Autorka za knihu obdržela Cenu Josefa Škvoreckého 2008.
Čtvrtý román mladé prozaičky přináší do české literatury téma palčivé a přitom výrazně kontroverzní: vyprávění zachycuje zpověď stárnoucí prostitutky, která bilancuje svůj život, vzpomíná na to, co prožila...
Laskavá zamyšlení, drobné příběhy a filozofické postřehy amerického autora. Vyprávění je zcela prodchnuto radostí ze života, průzračným způsobem oslovuje v člověku jeho lepší já a dává smysl i těm nejobyčejnějším věcem na světě.
Závěrečný díl autorovy Pohraniční trilogie svádí dohromady oba přeživší kovboje z předchozích románů: Johnyho Grady Colea ze Všech krásných koní a Billyho Parhama z Hranice. Je rok 1952 a oba tuší, že nadchází konec starých časů.
Společenstvo Prstenu je rozděleno. Frodo a Sam pokračují ve svém putování podél Velké řeky Anduiny sami - tedy až na tajemnou postavu, která se krade za nimi a sleduje každý jejich krok.