Nejprodávanější e-knihy - únor 2025
světové dějiny

Obraz veksláka patří neodmyslitelně k pozdnímu období socialistického Československa. Stal se námětem řady knih a filmů. Kniha historika Adama Havlíka fenomén veksláctví, černého trhu a vztahu mezi oficiální a šedou ekonomikou sleduje v širokých souvislostech a ukazuje tak dosud málo známou tvář období pozdního „reálného socialismu“.

Dějiny jsou jako karty v rukou mocných a vlivných lidí a ti se je snaží ovlivňovat. Jsou ale ovlivňovány, ať chtějí nebo nechtějí, zákonitými společenskými pravidly.

V hrůzné realitě terezínské pevnosti žily a vyrůstaly děti – ve stínu smrti, k níž často zbýval jen krátce vyměřený čas.

Těžiště knihy zkušeného autora a historika profesora Nálevky však nespočívá jen v rekonstrukci průběhu válečných událostí na Korejském poloostrově, ale také v rozboru diplomatických souvislostí tohoto konfliktu.

Přesně před sto lety – v listopadu 1922 – došlo na západním břehu starověkých Théb, v Údolí králů k jednomu z největších objevů světové archeologie.

Knihu tvoří 28 studií, v nichž autor z různých úhlů pohledu přibližuje dějinnou roli českých zemí v kontextu pozdně středověké střední Evropy.

Příběh o nacistických životech, masovém vraždění, lásce, špionáži za studené války, záhadné smrti ve Vatikánu.

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.

Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy.