První publikaci, která detailně mapuje osudy zámků na Plzeňsku (okresy: Domažlice, Klatovy, Plzeň jih, město a sever, Rokycany a Tachov) za posledních 33 let, tj. v zásadním období restitucí a privatizací.
Budapešť, stejně jako Paříž či Vídeň, zažila na konci devatenáctého století dobu náhlého rozkvětu. Stala se jednou z předních metropolí tehdejšího světa, s rychle rostoucí populací, výstavbou a překotně se rozvíjející kulturou.
Pověst z 19. století vypráví, že hřbet sopečných vyvřelin vystupujících
z krajiny severních Čech byl dílem ďábla, který
rozdělil bojující Čechy a Němce tím, že mezi ně postavil
zeď.
Kniha pojednává o lidové stravě v národopisném regionu Doudlebska, který se rozkládá mezi Českými Budějovicemi, Českým Krumlovem, Kaplicí a Trhovými Sviny.
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
18. září roku 1934 přivedl vůdce Svazu pro Němectvo v zahraničí (VDA) Hans Steinacher k Rudolfu Hessovi, zástupci vůdce všech Němců pro věci politické, zajímavou návštěvu. Byl jí novopečený vůdce Sudetendeutsche Heimatfront, Konrad Henlein.
Kniha se sto ilustracemi určená i dětem od 12 let mj. prozradí, kdo byli drátníci, dráteníci a pekáčové báby, kdo prodával rovnače uší a jak pracovali břichomluvci.
