Čínští básníci se ve 20. století obrátili zády ke klasickým vzorům a hledali inspiraci u evropské a americké avantgardy. Aj Čching (1910–1996) patří ke druhé generaci čínských modernistů.
Maso se stává slovem je strhující básnická sbírka Miloše Doležala.Jeho básně-dokumenty jsou nevybíravým svědectvím, v němž drsná až na kost odřená slova bez metafor staví do kontrastu s životem, vírou a bolestí.
Sbírka Alžběty Michalové (1991) v lecčems navazuje na její úspěšný debut Zřetelně nevyprávíš (Fra 2014), na sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků, v nichž vystavila křehký a krutý účet matce a otci (Viola Fischerová).
Debutová básnická sbírka mladého českobudějovického autora zaujme čtenáře
svou kompaktností a rozhodností tvůrčího gesta. V nestrojených, silně
prozaizovaných promluvách se Šimon Leitgeb vrací do doby vlastního dětství a
raného dospívání.
Ironii, absurditu a grotesknost sbírky Nepřeháním si můžete užít trochu jako hru. Jenže co když se za ní schovává něco mnohem hlubšího a bolestivějšího?
Michal Bystrov se muzikou ve spojení s poezií a historií zabývá dlouhodobě. Svým variacím na texty starých afroamerických bluesmanů dal podobu netradiční básnické sbírky.
