Debut Hany Kosákové (1978) obsahuje jednak texty, které se vztahují k profesnímu životu pracovnice v oblasti humanitních věd, jenž ve své provozní rovině vykazuje sílící příznaky absurdity zrcadlící znepokojivé směřování celé naší civilizace.
Rudolf Jurolek patří mezi nejzásadnější a nejzajímavější současné slovenské básníky. Krátké glosy, pozorování světa, s přijetím údělu žít a být v souladu s tím vším, co je kolem. Jeho poezie si někdy rozumí víc s živly a se zvířaty než s lidmi.
Je možné si i v době, kdy podstatná část našich existencí probíhá digitálně, udržovat vroucí pouto s mimolidským? A můžeme o toto pouto vůbec někdy přijít? Sbírka básní.
Sbírka Růže nikoho Paula Celana (1920–1970) vznikla roku 1963 jako jedna z jeho nejdůležitějších. Její dvojjazyčné vydání umožní jak čtenářům, tak literárním badatelům přiblížit se dílu co nejtěsněji.
První souborné vydání poesie Paula Leppina, vyvoleného pěvce bolestně mizící staré Prahy, umělce, který považoval citovou rozpolcenost člověka za hlavní příčinu veškerého zla.
První díl nového překladu proslulé groteskní lyriky německého spisovatele Christiana Morgensterna (1871–1914) představuje zároveň vůbec první překlad do češtiny, který vychází z Morgensternových sebraných spisů.
Výbor z poezie Pierra Peuchmaurda z edice Analogonu. Pierre Peuchmaurd (1948–2009) patří k nejvýznamnějším básníkům své generace, jimž nezůstala cizí někdejší surrealistická východiska.
Gary Snyder (1930) sbírku Tenhle okamžik (This Present Moment) z roku 2015 označuje jako svou poslední: „Trvalo mi deset let, než jsem získal pocit, že už je tak akorát. Samozřejmě že píšu dál, ale nemyslím, že by z toho byla další kniha.“
Básník Martin Trdla přichází se svou druhou zprávou o stavu území. Hovoří v ní o situaci a situacích, ve kterých se tady každodenně nacházíme/ potácíme. Ve svých spíše kratších textech přináší jasná pojmenování, tvrdá data.
