Monografie se skládá z příspěvků autorů specializovaných na různé oblasti dějin umění. Spojuje je záměr zabývat se kresbou jako „Základem všeho umění“ z perspektivy jejich oblastí výzkumu.
Výběr předložených textů Ivo Kořána byl veden snahou zachytit šíři jeho celoživotního badatelského zájmu. Ivo Kořán zůstává prvním českým uměleckým historikem, který od konce 50. let 20. století systematicky propojoval středověké umění s barokním.
Kniha Význam v architektuře Západu (1974) slavného teoretika architektury Christiana Norberga Schulze představuje autorův souborný pokus vylíčit základní proměny v dějinách architektury.
Kniha přibližuje osudy desítek sochařů a jejich prací z doby národního socialismu, této zvláštní éry dějin, kdy se nietzschovský ideál Nadčlověka vtělil do hmoty a umění se stalo integrální součástí budování státu.
Meyer Schapiro byl jedním z nejvýznamnějších amerických historiků a teoretiků umění ve 20. století. Kniha představuje obsáhlý průřez Schapirovým dílem, reprezentující velkou část jeho zájmového spektra.
