Druhý román Juliane Stadlerové můžeme bez rozpaků nazvat středověkým eposem. Děj se odehrává necelých
deset let před událostmi líčené v historické fresce Nebeská koruna, s níž se již čeští čtenáři mohli seznámit.
Historický román z dob třicetileté války, odehrávající se na pozadí skutečných událostí, jejichž hrdiny jsou známé i anonymní postavy historie. Leden 1645.
Čtyřicetiletá vdova Claire dostane nabídku, aby se stala chůvou malého Tommyho, a její život najednou nabírá nový rozměr. Zamilují se do ní dva muži – Tommyho otec, bohatý padesátník, a Tommyho třicetiletý nevlastní bratr.
Stěží si lze představit náročnější životní zkoušku. Kariéra Armanda Gamache, dříve respektovaného vrchního inspektora quebecké Sureté, balancuje nad propastí a v rozkladu je také jeho oddělení vražd, ze kterého musela odejít většina jemu věrných agentů.
Třetí díl začíná Karlovým bojem o korunu římského krále po Ludvíku Bavorovi, ale také hledáním nové nevěsty po smrti milované ženy Blanky. Karel se mění v rozhodného a nemilosrdného vládce, který je ochoten volit jakoukoli cestu, aby dosáhl svého.
Hlavní hrdinka Kei se snaží vyrovnat s tím, že její manžel Rei před dvanácti lety beze stopy zmizel. Netuší, zda je manžel mrtvý, nebo zda od rodiny utekl. V jeho diáři ji zaujala poznámka Manazuru, což je název malého přímořského letoviska...
Labatut nás podobně jako ve své prvotině Strašlivá závrať nechává nahlédnout do mysli člověka, jehož vědecké objevy posouvají lidstvo kupředu, ale zároveň s sebou nesou hrozivé následky, jež nelze dohlédnout.
Byly to výjimečné a výjimečně kruté případy. Když kriminalisté poprvé stáli na místech vražd, nad zuboženými těly obětí, připadal jim neznámý pachatel jako vzdálený přízrak. Jako monstrum s nepochopitelným myšlením a ještě zvrácenějším konáním…