Poslední člověk je vedle Frankensteina patrně nejlepším dílem Mary Shelleyové. Apokalyptický román se odehrává koncem jednadvacátého století, kdy je země zasažena neznámou pandemií, jež se rychle rozšíří po celém světě a téměř vyhubí lidstvo.
Kniha je „memoár-románem“ napsaným přístupnou a atraktivní formou rozhovoru dvou mnohaletých přátel, básníků a držitelů Ceny Magnesia Litera, Milana Ohniska a zpovídaného Martina Reinera.
„Kafka? To byl ten spisovatel, kterého nebavila úřednická rutina a celý život strávil v Praze?“ Opak je pravda. Novinářka Judita Matyášová a fotograf Jan Jindra odhalují jiného Kafku.
Memoár anglo-maďarského spisovatele Arthura Koestlera
podává fascinující obraz jednoho válečného roku Francie –
o to pozoruhodnější, že jde o rok před založením kolaborantské
vlády ve Vichy.
Při příležitosti 50. výročí spisovatelova úmrtí (23. 4. 1908 Hronov–7. 5. 1973 Montclair, USA) vychází v novém přepracovaném vydání Životopisný portrét Egona Hostovského z pera jeho dcery, redaktorky a překladatelky Olgy Hostovské.
Sedmý svazek Demlových spisů obsahuje tři knihy, vydané v témže roce 1926: Tepna, Hlas mluví k slovu a Mohyla. Deml v nich podává lyrický dokument mikrohistorie – jednak městečka Tasov, jednak své vlastní rodiny a jejích kořenů.
