Dějiny Slovenska nejsou dějinami Slováků jako národa, ale historií území, které dnes tvoří současnou Slovenskou republiku. Jan Rychlík sleduje historii slovenského území od úplných počátků.
V muzeích na historickém území Čech je uloženo asi 170 iluminovaných rukopisů a zlomků, počítaje v to i památky, které jsou zde pouze deponovány, ale jsou majetkem jiných subjektů.
Obrazově bohatě vypravená publikace významně rozšiřuje znalosti o Škrétově díle a přibližuje dobový jazyk symbolů a alegorií. Odkrývá rovněž reprezentační a objednavatelskou praxi šlechtických rodin a řádů spojenou s univerzitními studii.
Kniha „Krásná Hora včera a dnes" autorů Jaroslava Loskota, Ondřeje Neubauera, Petra Endrleho a Zdeňky Stejskalové nenabízí pouze pohled do historie obce díky dobovým fotografiím, ale ukazuje i srovnání se současnými snímky.
Průvodce krajinou, kudy v minulosti vedly jednotlivé větve velmi důležité obchodní cesty. Kniha přiblíží tehdejší život mezi Pasovem a Prachaticemi či Kašperskými Horami. Autorem je bývalý ředitel prachatického muzea Pavel Fencl.
Kniha, která vyšla v roce 1848 pod názvem Mährens Burgen und ihre Sagen je posledním a nedokončeným dokladem celoživotního úsilí F. A. Hebera o zachycení historie hradů a tvrzí v českých a moravských zemích.
Kontrafaktuální dějiny (a obecně kontrafaktuální myšlení) jsou velmi populárním přístupem k minulosti, jehož kořeny mají dlouhou tradici. Vychází z předpokladu, že dějiny nejsou nevyhnutelné, ale naopak mohly v každém okamžiku proběhnout jinak.
Klášter v Louce u Znojma má tradici významné řeholní instituce, politicko-kulturního i církevně-správního centra Znojemska. Kniha Pečeti louckých premonstrátů v pozdním středověku a raném novověku nahlíží na osudy kláštera prostřednictvím pečetí.
