Tomáš kardinál Špidlík (1919–2010), který se celoživotně zabýval patrologií a spiritualitou křesťanského Východu, se ve svém díle věnuje integrálnímu poznání...
Ve třech desítkách krátkých zamyšlení, inspirovaných děním církevním i společenským, uměním i politikou, osobními zkušenostmi i teologickými texty, nám Karol Lovaš předkládá své chápání evangelia a demaskuje plytkost našeho křesťanství.
Čím více se v katolické církvi doceňuje význam obdarování, která každý křesťan dostává, tím více je také třeba mluvit o úkolech, které z toho v oblasti pastorace plynou.
Tato neobyčejná kniha, která byla inspirována Bohem, se zabývá mnoha důležitými otázkami o Bohu a o životě. Spolu s mými předešlými knihami tvoří velice srozumitelnou a důslednou kosmologii.
Druhá část antologie listů otce Pia týkající se především období temné noci smyslů, která bezprostředně předcházela viditelné stigmatizaci tohoto světce z Gargana.
Studie o postavení nekatolických církví v Československu po válce a za komunistického režimu.
Na základě badatelské práce v archivech církví, teologických fakult, státních i komunistických institucí a mezinárodních ekumenických grémií přinášejí nový
Záměr papeže Františka – dát podnět k pastoraci manželů a rodin – se díky dvěma biskupským synodám naplnil nad očekávání. Církev dneška je rodinám velmi blízko.
V tomto výběru čtyřiadvaceti nejvýznamnějších listů tohoto světce nacházíme ponaučení, která otec Pio obvykle vkládal do listů adresovaných svým spolubratřím a duchovním synům.
Setkání s autentickými texty kapucínského mystika. Jeho dopisy jsou fascinujícím a mnohdy také drsným svědectvím o nelehké duchovní cestě tohoto oblíbeného světce.
Sedmnáct vědeckých pracovníků se při příležitosti jubilea posledního vydání kralické Bible (1613–2013) pokusilo napříč náboženským spektrem i historickými obory přehlédnout dějiny biblického překladu v českých zemích.
V textu je diskutován vztah vědy a víry, Darwinovy teorie a první kapitoly knihy Genesis, evoluce a křesťanství. Zvláštní pozornost je pak věnována třem zprávám o stvoření knihy Genesis a vztahu těchto textů k moderní vědě.
Kniha „Žít v dialogu“ je druhým dílem souboru tématicky utříděných myšlenek z děl Tomáše Halíka a čtenář zde najde, kromě jiného, sociologické, historiografické a politologické reflexe fenoménu náboženství.