Uspořádání společnosti i záruka práv skupin a jednotlivců procházejí v historii vývojem. Obdobně je to i s jejich vnímáním a ideologickými či politickými (i vojenskými) boji za jejich změnu.
Vedlejší škody, sousloví známé především z vojenské terminologie, užívá sociolog Zygmunt Bauman, když se zamýšlí nad narůstající sociální nerovností a marginalizací lidského utrpení, jež dosahují stále větších rozměrů.
Odkud pramení hněv, který se šíří od Brazílie po Indii, od USA po Rusko, překračuje hranice náboženství i kultur a je rozšířen mezi chudými i bohatšími? Jaká logika vede k volbám autoritářů a politickému násilí?
Od bakterií po velryby, od atomů po asteroidy. Oceňovaný vědec českého původu Vaclav Smil tentokrát zkoumá, proč rozměry nejsou náhodné a jak ovlivňují svět.
David Miřejovský se během svého působení v Americe věnoval řadě zásadních témat – od prezidentských voleb Biden vs. Trump přes covidovou pandemii až po vzestup hnutí BLM.
Román Bílý šum je obecně považován za vrcholné dílo Dona
DeLilla. Vypráví příběh Jacka Gladneyho, amerického profesora hitlerologie, jeho čtvrté ženy Babette a jejich čtyř ultramoderních potomků.
Belgický filosof Mark Coeckelbergh nabízí přístupný přehled etických výzev spojených s umělou inteligencí. Doporučuje nahlédnout za katastrofické scénáře, oblíbené v Hollywoodu, k reálným problémům.
