Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno
mrtví.
Hawking ve své poslední publikované knize určené širokému okruhu čtenářů zkoumá řadu z největších záhad vesmíru, i potenciální problémy, kterým čelí nebo může čelit lidstvo na naší domovské planetě.
Člověk stvořil „něco“, co ho v mnoha ohledech už dnes převyšuje a každým dnem se toto „něco“ rychle učí a sílí. Co udělá umělá inteligence s lidským rodem?
Kniha je pokusem o skutečnou antropologickou teorii podivného světa, v němž považujeme nesmyslnou práci za samozřejmost. Český překlad navíc vychází právě v době, kdy umělá inteligence slibuje automatizovat velkou část práce na hovno.
Všichni to cítíme – tu roztržitost, ztrátu soustředění, návykové sledování věcí, které vlastně ani sledovat nechceme, i neschopnost se od nich odtrhnout.
V katastrofických filmech bývá konflikt mezi lidmi a inteligentními stroji líčen jako nevyhnutelný, navíc s deprimujícím výsledkem. Stuart Russell v této přelomové knize tvrdí, že se takovému scénáři můžeme vyhnout .
Průměrná pracovní kariéra čítá přibližně dva tisíce pracovních týdnů, takže výběr činnosti, jejímž vykonáváním tento čas
strávíme, je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí našeho života...
Meze růstu (1972) jsou průlomovou studií založenou na počítačovém modelu světového vývoje. Autoři analyzují dopady exponenciálního růstu populace, industrializace, spotřeby surovin a znečištění na planetární systém.
Tato kniha přináší další nevšední, odvážné, znepokojivé, ale i vtipné vyprávění autora Stručné historie života na Zemi (2024), na niž svým způsobem navazuje.