„Přišli jsme za vámi, abychom vám sdělili, že vaše vycestování dnes bylo umožněno.“ S touto pro tisíce uprchlíků z NDR vysvobozující větou tehdejšího ministra zahraničních věcí Hanse-Dietricha Genschera z 30. 9. 1989 je Lobkowiczký palác.
Tématu dokumentace větrných mlýnů i čerpadel na pohlednicích se dosud nikdo ještě nevěnoval. Historické pohlednice jsou nedocenitelným zdrojem našeho poznání. Je mnoho mlýnů, jejichž konkrétní podobu známe pouze z těchto pohlednic.
Barvitý příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn Žižkova líčí oblíbený historik s charakteristickou vypravěčskou brilancí.
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
Český překlad proslulého díla o českých hradech z poloviny 19. století. Obsahuje vysoce kvalitní reprodukce nádherných rytin, pro které je dílo obzvláště ceněno.
Obrazově bohatě vypravená publikace významně rozšiřuje znalosti o Škrétově díle a přibližuje dobový jazyk symbolů a alegorií. Odkrývá rovněž reprezentační a objednavatelskou praxi šlechtických rodin a řádů spojenou s univerzitními studii.
Kniha, která vyšla v roce 1848 pod názvem Mährens Burgen und ihre Sagen je posledním a nedokončeným dokladem celoživotního úsilí F. A. Hebera o zachycení historie hradů a tvrzí v českých a moravských zemích.
Přehled slovenských hradů a zřícenin, doplněný výběrem nejzajímavějších kaštelů a dalších opevněných staveb. Textový a fotografický průvodce po 255 známých a opomíjených památkách po celém Slovensku!
Populárně napsaný historický místopis českých dějin zachycuje téměř tři stovky historicky významných lokalit jež byly součástí velkých dějin zemí Koruny české.
Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy. Heber popisuje sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná.
Ve dvaceti kapitolách, řazených podle vydaných ročníků časopisu Vltavské proudy,
kniha řadou výňatků, ukázek a odkazů přibližuje život obyvatel
regionu v dané době.
Publikace prochází a připomíná zásadní okamžiky dějin radnice počínající v roce 1338.
Samostatnou kapitolu dějin radnice, ale také rozsáhlou, bohatě dokumentovanou kapitolu publikace představuje historie staroměstského orloje a jeho výzdoba.
Čtvrtá část přehledu panských sídel v Čechách přináší na sto padesát objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako střední Čechy
