Nejprodávanější tituly - březen 2025
sociologie

Jakých podob mohou nabývat životní příběhy?

Dynamické proměny psaní o vlastním životě a jeho recepce souvisejí se širšími kulturními změnami, vývojem v oblasti teorie a psychologie i s transformacemi žité reality a mediální krajiny.

Vyklízí čtení své pozice a stává se ohroženým druhem?

Jak je na tom naše populace se čtením? Jak moc čteme, kolik z nás kupuje knihy a chodí do knihoven? Jaké jsou naše čtenářské hity? A proměňují se v čase? Co čteme v digitálním prostředí?...

V knize si autor přisedá k duši těch, kdo ztratili někoho blízkého nebo se chystají k vlastnímu odchodu. Podává i inspirace, jak odtud pomáhat našim zesnulým. S úvodním slovem Alfreda Strejčka.

Sborník klíčových textů ze světové debaty o strategiích jak konfrontovat a neutralizovat sociálně i ekologicky ničivou expanzivní dynamiku kapitálu, a také o tom, k čemu se lze vrátit z demokratické levicové tradice 20. století.

Kniha renomovaného cambridgeského historika, předního představitele vlny "nové historie", se zabývá změnami statutu vědění a poznání v raně moderní době.

Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".

Svět prochází obrovskou geopolitickou změnou. Těžiště ekonomické moc přechází ze Západu do zemí jako Čína a Indie, mění se i celkové mocenské poměry a vztahy. Co to znamená pro malé národy a pro malé země, jako je Česká republika?

Dlouhé tisíce let jsme údajně žili v absolutně rovnostářských kmenech – než jsme vynalezli zemědělství a s ním také bohatství a chudobu, byrokracii a krutovládce. Učitelé dějepisu i autoři bestsellerů o historii tento jednoduchý příběh milují.

Autor, významný britský sociolog, vstoupil touto knihou výrazně do soudobé diskuse o povaze doby, v níž žijeme. Srozumitelně analyzuje reálné problémy, s nimiž se setkáváme v běžném životě a v politickém a veřejném diskursu.

Frank Furedi se vrací k tématu, které už zpracovával v knize Culture of Fear (Kultura strachu), neboť mnohé z toho, co předvídal, se skutečně stalo.

Nová kniha Františka Koukolíka Bulšit je určena širšímu okruhu čtenářů a pojednává o nenápadné součásti naší kultury, o žvanění.

Každý politický systém moderní éry se odvozoval od některé ze tří velkých ideologií. První a nejstarší z těchto ideologií je liberalismus, druhou je komunismus, třetí je fašismus.

Studie je příspěvkem k odhalení a zdokumentování jednoho z nejpromyšlenějších komunistických zločinů ze začátku studené války, tzv. akce KÁMEN.

Diskuse o povaze románu nejsou věcí minulosti. Naopak, skýtají prostor pro přemýšlení o dnešku.

Fotografie, které neustále pořizujeme a sdílíme, utvářejí naše sociální vazby, reflektují a proměňují společenské hierarchie i to, kým jsme, jak sami sebe vnímáme, po čem toužíme a na co chceme vzpomínat.

Mezinárodní bestseller, který obletěl celý západní svět – od Ameriky, přes Velkou Británii, Itálii, Španělsko, Portugalsko, Francii, Německo, Slovensko až po Skandinávii – a všem rodičům, kteří si nevědí rady s výchovou svých ratolestí, otevřel oči…

Kniha je překladem původní sociologické monografie z roku 1974, která analyzovala stav rovnoprávnosti žen v Československu ve srovnání se stavem v Německé spolkové republice.

Kniha klasika sociologie a etnologie, patřícího do tzv. Durkheimovy školy, z roku 1925 významně ovlivnila vývoj sociální antropologie a patří k povinné četbě řady oborů.

Ústředním tématem této knihy je vztah právního a společenského systému. Luhmannova teorie popisuje, jak právo ve společnosti funguje, plní společenskou funkci, a dokonce společnost utváří.

Publikace se věnuje problematice (ne)úspěšnosti studentů na vysokých školách, a to zejména z pohledu sociálněpsychologického a osobnostního.