V očích moderních lidí jsou hereze považovány za přežitek z dob dávno minulých – něco, s čím se církev již nemusí potýkat. Henryk Pietras SJ dokazuje, že to tak samozřejmé není.
Kniha (místy s přiměřenou dávkou humoru) popisuje dvanáct kriminálních příběhů probíhajících na pozadí historických válečných a poválečných událostí v období od září 1938 do prosince 1947.
Kniha líčí příběh státu, který je navzdory očekávání už tak dlouho úspěšný, ale přesto čelí hrozivým – někdo by řekl neporazitelným – nepřátelům a překážkám.
Kniha Japonské mýty jasnou a zábavnou formou odkrývá svět japonských mýtů, legend a příběhů, z nichž mnohé si lidé vyprávějí již po staletí, představuje ale i ty, které vznikly poměrně nedávno a šíří se prostřednictvím moderních médií.
Autor analyzuje české dějepisectví v letech 1938–1945. Neomezuje se ale pouze na historiografii českou, neboť ji srovnávání i s dějepisectvím sudetoněmeckým a slovenským, s všestranným důrazem na jejich vzájemné vztahy.
Slovakistka Jana Pátková představuje vzájemné obrazy Čechů a Slováků z perspektivy jejich národních reprezentací, jak jsou zastoupeny ve slovenské a české literatuře na ploše jednoho století.
Víte, že pravým scenáristou Matrixu nebyl nikdo jiný než René Descartes? To je překvapující už jen proto, že byl příliš zaměstnaný pochybováním o všem, včetně toho, zda by měl vůbec vstát z postele...
