Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti.
Kniha je pokusem o zachycení přelomového období konce reformního procesu roku 1968 a počátku normalizace československé kinematografii. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za objev roku.
Za první světové války se stal běžnou součástí slovníku krajanských komunit pojem "naše česká věc". Zjednodušeně se tak nazýval program československého zahraničního odboje, jehož cílem byl rozpad Rakousko-Uherska a vznik nezávislého československého státu
Úsilí reinterpretovat polskou politickou strukturu je opřeno zejména o analýzu šlechtického parlamentarismu za vasovské éry, jehož fungování autor ztotožňuje s ideovým dědictvím aristotelské republikánské teorie a modelem monarchia mixta.
Deníkové záznamy z terezínského ghetta. Texty popisují „běžný“ život v ghettu, rostoucí strádání, transporty na východ, zachycují i propagandistickou akci uspořádanou pro delegaci Mezinárodního červeného kříže v létě 1944.
Kniha seznamuje čtenáře s téměř zapomenutým úsekem antické historie a s dobou helenistických panovníků vládnoucích na území dnešního Afghánistánu, Pákistánu a Indie.
Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
