Tentokrát nás spisovatel Otomar Dvořák seznámí se starobylým „krajem bechyňským“, jenž kdysi sahal od rakouských a moravských hranic až k pohoří Brdy a k Vltavě nad Prahou.
Soubor zahrnuje lokality od západního cípu Krkonoš počínaje Harrachovem a Novým Světem, až po Žacléř a Trutnov na východě, českou i slezskou stranu Krkonoš, včetně Broumovského výběžku s Adršpachem a Teplickými skalami až po kladskou Hejšovinu.
V knize Pražská kuchyně běžná i sváteční Pavel Růt představuje znovu své rozsáhlé znalosti pražských dějin a jejich nejrůznějších aspektů. Nevšední pohled na to, jak se od roku 1800 dodneška poměrně radikálně měnila kuchyně, jak co se vybavení týká.
Spisovatel Otomar Dvořák má k městu osobní vztah, neboť v něm prožil část dětství, znal některé ze zdejších rodáků a vyslechl jejich téměř neuvěřitelné příběhy, z nichž mnohé jsou vůbec poprvé zveřejněny tiskem.
Chci se s vámi podělit o moje postřehy z toulek po Sušici a jejím kouzelném okolí, města, které mě přijalo před mnoha lety za svého občana.
Od dětství jsem byla zvyklá brouzdat se pěšinkami porostlými mechem, prochodit nespočet cestiček.
Druhý svazek projektu Dějiny města Plzně, který je zaměřen především na 19. století, je opět kolektivní monografií, na níž se podílelo 19 autorů tentokrát zejména z plzeňských paměťových institucí.
Vydejme se spolu s autorem, historikem Ladislavem Smejkalem, na cestu za krásami a pamětihodnostmi nádherného kousku země na pomezí severních a středních Čech - Dubska a Kokořínska.
Ve druhém díle nás autor povede od Zlatého tygra, o němž byl díl první, na Nové Město do dalších slavných pražských hostinců, jejichž osudy se proťaly s českými kulturními dějinami a jež tak spoluvytvářely specifickou českou subkulturu.
Kniha přispívá k hlubšímu poznání procesu utváření nové společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu Zábřežska a Šumperska v letech 1945 až 1960. Zaměřuje se na strukturální aspekty demografického vývoje po druhé světové válce.
