První samopaly, samonabíjecí zbraně, děla střílející do stratosféry nebo prototyp moderní útočné pušky. Vedle toho zákopové palcáty, zkrácené bajonety, ocelové šipky shazované z letadel a lov na vznášející se balóny. To všechno byla 1. světová válka.
Téměř detektivní pátrání amerického archeologa po příčinách krize a zhroucení první globalizované společnosti lidských dějin ve východním Středomoří na přelomu 13. a 12. století před Kristem.
Proslulý arabský cestovatel a kartograf Ibn Battúta se roku 1325
vydal na pouť do Mekky, odkud pokračoval do dalších zemí.
Během třiceti let procestoval téměř celý tehdy známý svět.
Československý odboj v Polsku se v roce 1939 formoval za velmi svízelných podmínek a v atmosféře, která zpočátku nepřála obnovení zahraničních jednotek po vzoru legií z první světové války.
Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století.
Fake historie, to jsou falešné zprávy o minulosti. Navrhoval Hugo Boss nacistické uniformy? Mysleli si středověcí lidé, že svět je plochý? Ustřelil Napoleon nos Sfinze? Odpověď na všechny tyto otázky zní nikoli.
V knize vzpomínek rekapituluje jeden z nejvýznamnějších českých historiků Miroslav Hroch svou profesní dráhu, zejména působení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Ve své novele se známý německý spisovatel věnuje historii lodi Wilhelm Gustloff, která byla v lednu 1945 potopena ruskou ponorkou. Na palubě bylo přes 10 000 německých uprchlíků, kteří mířili z Východního Pruska do Německa.
Původní jmenný a věcný rejstřík ke Ginzbergovým Legendám Židů (Legends of the Jews) sestavil rabi Benjamin (Boaz) Cohen a publikoval jej – s velkým časovým odstupem od vydání samotného díla – až v roce 1938.