Městské prostředí bylo od středověku prostorem inovací. Od 13. století byla města v české a moravské sociokulturní krajině součástí mohutného transformačního procesu, který zásadním způsobem proměnil celou společnost.
Rituální formy komunikace ve středověku výrazně utvářely veřejná jednání mocných. Tento způsob komunikace byl dlouhou dobu považován za strnulý ceremoniál či za prázdný rituál, a zůstal proto stranou zájmu.
Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého nebo Ústřední hudba ČSLA patřily mezi nejznámější múzické instituce socialistické armády. Těmito i mnoha dalšími vojenskými uměleckými tělesy prošla plejáda uměleckých osobností.
Kniha přibližuje ohlasy české meziválečné politické scény na nástup Adolfa Hitlera k moci a jeho první kroky v úřadě; zahrnuje období od ledna 1933 do srpna 1934.
Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy
naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá
kolektivní zkušenosti, jež se během staletí proměňuje.
Americká historička Shelley Baranowski analyzuje na základě rozsáhlého archivního výzkumu nacistickou agenturu pro volný čas a cestovní ruch Kraft durch Freude (KdF).
Třetí svazek z díla Eduarda Wagnera pro všechny milovníky historie a válečnictví – tentokrát je zaměřen na dobu předhusitskou a husitskou a v jednotlivých kapitolách názorně zobrazuje odívání, jak civilní tak i bojové, přilby, štíty, ...
Královské město Nymburk ležící ve středním Polabí bylo během třicetileté války dvakrát obléháno saským vojskem. Následky pro něj byly katastrofální, v prvním případě téměř zcela vyhořelo, ve druhém přišly o život dvě stovky civilních obyvatel.
Gildas (či Gilda, kol. 500–570) byl britonský klerik. Učenost a literární styl mu vysloužily přídomek Sapiens (Moudrý). Jeho spis v latinském originále známý pod názvem De excidio et conquestu Britanniae (O zkáze a dobytí Británie).
Kniha německého medievisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století.
