Mezi nejznámější básnické skladby Allena Ginsberga patří vedle Kvílení i Kadiš, velkolepý žalozpěv na básníkovu zesnulou matku, jejíž duševní choroba silně poznamenala jeho dětství a dospívání.
Průřezová antologie představující v jedenácti oddílech kratší básnické útvary sto třiceti českých básníků. Knihu doprovází úvodní esej a také závěrečná poznámka editora, v nichž je osvětlen výběr textů a způsob práce při jejím vzniku.
Výbor Náš čas vypršel představuje českému čtenáři texty ruského básníka Igora Pomeranceva žijícího v Praze v takto ucelené podobě vůbec poprvé. Básně vybrala, uspořádala a přeložila Jana Kitzlerová .
Básnická sbírka Obyvatelé je zalidněna přízraky, které se pohybují po ulicích současného města. S autorem prožijeme pouliční nepokoje, drobné denní katastrofy, tajemnou invazi, noční filmové natáčení v parku, zemětřesení, lásku i mnoho dalšího.
Poutavé obrázky Heleny Zmatlíkové provázejí leporelo plné písniček. Utíkej, Káčo!, Ovčáci čtveráci, Já do lesa nepojedu a další písničky, které by neměly chybět mezi prvními knížkami v dětské knihovničce.
Poezie M. J. Vilímka není vlastně nesena jeho životním osudem františkána, jde proti němu, nebo spíš podél něj. Je to poezie divokého smíření a napjatého klidu, vášnivě hledající rovnováhu.
Sbírka Černý vesmírný popel představuje autorovy básně z let 2008–2018. Ve všech textech se ukazuje „nahá“ přítomnost, jakási vivisekce okamžiku, doba mezi cíděním hrobů a promluvami o budoucnosti.
Ivo Vodseďálka lze bez nadsázky označit za jeden z neobjevených pokladů moderní české literatury, tedy v tom smyslu, že širším čtenářským vrstvám je autor téměř neznámý.
Na tři díly Ladových veselých učebnic plných zvířátek plánoval tento známý ilustrátor navázat ještě čtvrtým dílem, nazvaným Vodní živočišstvo. Nikdy nevydaný poslední díl známé série Josefa Lady je konečně tu!
Slovo penumbra znamená polostín nebo světlejší část sluneční skvrny. Neurčité teritorium mezi temnotou a plným světlem. Označuje se jím někdy také šedá zóna, přechodové území, nejzazší okraj okraje.
Kniha Hranice a zdi je již pátou sbírkou autora, jehož tvorba vzbudila nebývalý ohlas. Těsnohlídek se vrací k delším útvarům, které charakterizovaly především jeho debut Násilí bez předsudků (Cena Jiřího Ortena).
V básnické sbírce se mísí vzpomínky na rodiče, elegie na přátele, variace na Vergiliovu Aeneidu či na středověkou irskou a moderní francouzskou poezii – básníkův hlas ustavičně rozmlouvá s jinými hlasy a básně dávají prostor životům druhých.
Nesmysl provází člověka odjakživa. V životě, v kultuře, ve společnosti, v politice. V literatuře, zejména v poezii, ať té domácí, nebo překladové, má velmi pěknou a bohatou tradici, kterou není na škodu čas od času připomenout.
Básnická sbírka roste z hloubi Wernischovy obraznosti a jeho svět se před vnitřním zrakem proměňuje: tragické se stává groteskním a naopak, přelud bolestnou vzpomínkou a naopak…
