Duben a květen 1945: Němečtí nacisté věděli, že již prohráli válku, ale ti nejzuřivější byli stále ochotni bojovat. V té době však již v Bavorsku, Sasku i v Čechách existovaly poměrně rozsáhlé vojensky málo zajištěné oblasti.
Obrázková kniha vzrušujících faktů o lidské zvídavosti a touze vidět a prozkoumat svět mapuje velké výpravy lidí, od pravěké migrace přes vzrušující expedice na póly, objevné cesty všemi možnými dopravními prostředky, až po vesmírné cesty budoucnosti.
Kniha o počátcích odporu proti husákovskému režimu, o zneužívání psychiatrie a metodách StB v tehdejší době a o tom, proč dnes česká společnost nechce slyšet pravdu o své normalizační minulosti.
Snad každá rodina na území České a Slovenské republiky má pradědečka či prastrýce, jenž se zúčastnil I. světové války, ať už na straně Rakousko-Uherska nebo jako československý legionář. Tato kniha je připomínkou jejich hrdinského boje.
Období normalizace, která v Československu nastoupila po srpnu 1968 a okupaci země vojsky Varšavské smlouvy, představuje důležité, ale zároveň nejednoznačné a kontroverzní období moderních dějin.
Není překvapivé, že vliv Carla Schmitta - nacistického právníka a politického teoretika, kterého mnozí komentátoři na pravici i na levici označují za možná vůbec nejpronikavějšího kritika liberalismu – sílí právě v době konce „konce historie“, ...
Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie.
Lidská společnost tvoří své dějiny od nepaměti. Historie slouží k poučení a k poznání naší současné kultury. Kniha Co je nového v historii představuje aktuální směry a myšlenkové tendence v historiografii.
Kniha vypráví o osudech Československa a jeho armády od roku 1938 do období po Pražském jaru. Naše země a armáda prošly skutečně bouřlivým historickým obdobím a zažily mnohé zvraty, to vše publikace podrobně popisuje.
Slovo „podpovídka“ poprvé užil spisovatel Karel Čapek k označení velmi krátké povídky, obsahující pouze pointu. Přesně taková je i kopa četnických podpovídek, časově zasazených do doby Čapkových Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy.
Dějiny Slovenska nejsou dějinami Slováků jako národa, ale historií území, které dnes tvoří současnou Slovenskou republiku. Jan Rychlík sleduje historii slovenského území od úplných počátků.
Přední slovenský historik zpracovává již podruhé ve zcela nové podobě historii slovenského národa i jeho státnosti. Jako specialista na 19. a 20. století se detailně a s porozuměním věnuje důležitým emancipačním procesům.
Pilíře prvorepublikové obrany proti Hitlerovi – zrození ŘOP, plány a výstavba, osádky, objekty a podzemí, poválečný vývoj. Vše o objektech, které měly sehrát klíčovou úlohu za Mobilisace 1938.