Lobkowiczové jsou jedním z nejvýznamnějších a světově nejznámějších českých šlechtických rodů. Jejich historie sahá do konce 14. století. V dalším století se rozdělili na větve Hasištejnských a Popelů z Lobkowicz.
Městské prostředí bylo od středověku prostorem inovací. Od 13. století byla města v české a moravské sociokulturní krajině součástí mohutného transformačního procesu, který zásadním způsobem proměnil celou společnost.
V padesátých letech 20. století zadržely československé bezpečnostní orgány poblíž státní hranice s Polskem člověka, který byl hluchoněmý a trpěl ztrátou paměti.
Dvacet sedm let se Státní bezpečnosti nepodařilo zjistit jeho pravou totožnost.
Publikace pojednává o historii Národní jednoty severočeské, která hrála významnou roli nejen v období Československé republiky (1918–1938). Jednalo se o obranný spolek, který se snažil posílit český vliv v pohraničních oblastech.
Kniha uznávaného badatele v archivních pramenech mapuje nejbouřlivější období vzniku a mechanismus neslavného fungování Státní bezpečnosti po roce 1948.
Středověký misionář, františkánský mnich Odoricus Boemus de Portu Naonis, česky častěji označovaný Odorik z Pordenone, je autorem díla, jehož název se obvykle překládá jako Popis východních krajů světa.
Bitva u Vídně patří i k naší historii. Kniha profesora Imendörffera napomůže mnohým z vás poznat zapomenutá zákoutí naší minulosti, dozvědět o hrdinství našich předků, tak protikladnému k chování mnohých dnešních Evropanů.
Česká multikonfesní společnost se musela ve dvacátých letech 17. století, po porážce českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620, během několika málo let proměnit v oficiálně jednotně katolickou zemi.
Vznik komunistických režimů v Československu a v Polsku vyvolal odpor společnosti. Jeho podoba, rozsah i formy se lišily. Tyto rozdíly vyplývaly ze specifik dané země, regionu, historických tradic i dopadu druhé světové války.
Tato kniha se poněkud vymyká dosavadní linii historické literatury o čs. válečných parašutistech, která se z valné většiny soustřeďovala především na období 1941-42, které vyústilo v krvavé lázni heydrichiády...
Důstojně oslavit milénium, tedy tisíciletou existenci pražského biskupství, nebylo v Československu roku 1973 dobře možné. Statní moc vynaložila veškeré úsilí na to, aby se skutečnost působení klíčové církevní instituce připomínala co nejméně.
Kniha líčí dějiny Prahy od časů českého národního obrození v první polovině 19. století až do současnosti. Činí tak neotřelou metodou: seznamuje nás se životem a dílem pěti různých osobností z různých časových úseků.
