„Aby tě už nešvihaly jenom konce větví / aby tě švihaly už i kořeny pod zemí!“ Podobných zvláštních „zakletí“ přináší nová
básnická Jaromíra Typlta víc...
Existuje jen málo knih, v nichž hraje hlavní roli hora. Veršovaný deník Raná zachycuje sluncem prozářené měsíce strávené pasením ovcí na svazích středohorského masivu, jehož jméno se vší pokorou přejímá. Kniha je nominovaná na cenu literární kritiky.
Knížka básniček Verše potrhlé je určena dětem s doprovodem rodičů a rodičům s doprovodem dětí. Jedná se o 25 básniček ze světa zvířat. Knihu ilustroval jeho syn Jonáš.
Jazyk jako náhradní díl, jako svorník vnějšku a vnitřku i mimetizující meziprostor. Jazyk jako soubor struktur, pravidelností a výjimek. Jazyk jako prostředek komunikace. Sbírka poezie.
Lukáš Motyčka (*1979 v Osoblaze) je bývalý vysokoškolský učitel, germanista, bohemista a též překladatel z němčiny. Jako básník se představuje veřejnosti poprvé.
Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek.
Jádro sbírky Ahava – hebrejsky Ahava (אַהֲבָה) znamená prostě Láska – napsal Tomáš Tomášek v době covidové epidemie v letech 2020–2021 a její vydání mělo následovat po knížce Hládkov, která vznikla ve stejné době.
Odevzdat se žáru, nechat se vypalovat jako hrnčířská hlína v peci. V básních Kláry Machů dochází k prostupování bolestného a tvůrčího, pod nožem řezbáře, v zemi, ve výhni slunce. Síla, která se tu rodí, jde ruku v ruce s jemností.
Bibliofilsky koncipovaná kniha pevně vykrystalizovaných básní o bytostech, kterým říkáme EVY a které jsou podstatou našich lásek a našeho osudu. Jejich křehké duchovní i smyslné levitace dokonale vystihují litografie Vladimíra Suchánka.
Mezi squaty a kostely, dlažebními kostkami a neodkladnými touhami, mezi dopolední kocovinou a archetypy, které lze nahmatat jen v bezčasí. Tam všude pronikají Sosoiovy verše, beznadějně poetické a zároveň místy vulgární.
Nejnovější sbírka Anny Brikciusové pokračuje v tendenci, jež je u ní patrná od chvíle, kdy napsala svou první sbírku. Je to postupně vzrůstající úspornost a sevřenost textů.
Tak jak ve vlnách se střídá den s nocí a trvání s pomíjivostí v příboji radosti, hledáme každý sebe. Kdyby existoval někdo, kdo sám od sebe vytuší co svět potřebuje a zařídí dřív, než se vysloví!
Básnické sbírky, poemy a prozaické texty Milana Kocha (3. 10. 1948 Praha – 18. 11. 1974 Praha) pocházejí z let 1965–1974 a v tomto svazku jsou seřazeny podle samizdatového vydání, které pořídila Kochova manželka Mirka Kochová (1951–1975).
Jsou různé knížky poezie… A jeden svébytný druh existence vykazují knížky plné nenechavých textů, knihy, co
bací, svůdné a vrnivé! Cucat vnitřní mňau žije právě tak.
Nehmotná vysněná žena provází básníka v jeho páté sbírce skutečností bytu i kanceláře, ulicemi jeho města, ale zejména představami a vizemi, vládne jeho nocím, je královnou jeho srdce, těla i mysli.