Veškerý komplexní pozemský život má společného předka: buňku, která během 4 miliard let vznikla pouze jednou, a to z jednoduchých bakteriálních předchůdců. Byla to mimořádná náhoda, anebo ostatní "experimenty" v evoluci komplexity selhaly?
Proč jsme tak posedlí věcmi, po nichž toužíme, ale po jejich dosažení o ně rychle ztratíme zájem? Jak to, že se vášeň tak rychle mění ve lhostejnost? Z jakého důvodu tolik lidí upadá do pasti závislostí?
Proč chceš to, co chceš? Co ovlivňuje tvé motivace, touhy a potěšení? Jedním z hlavních vyjednavačů v mozku, který se podílí na rozhodování o tom, co považujeme za důležité, je neuropřenašeč dopamin.
Proč se chováme tak, jak se chováme? Takovou otázku se pokoušeli zodpovědět mnozí a už rozmanitost přístupů, jak ji lze uchopit, naznačuje, že se jedná o úlohu navýsost zapeklitou.
Soubor modelových otázek je určen zájemcům o magisterské i bakalářské studium na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a slouží především k opakování poznatků získaných středoškolským studiem biologie.
Představte si, že budeme dlouho dopředu vědět, s jakou pravděpodobností se u nás vyvine rakovina, že budeme mít k dispozici personalizované poznatky o svých genech, orgánech a buňkách.
Tato kniha je o parazitech… a lidech, samozřejmě.
Hned na úvod si musíme něco ujasnit: tato planeta je planetou parazitů a parazitický způsob života je nejrozšířenější životní strategií na Zemi.
Když se Jennifer Doudnaová v šesté třídě jednou vrátila ze školy, našla na posteli ohmatanou paperbackovou knížku s názvem Dvoušroubovice, kterou jí tam táta nechal. Odložila ji stranou v domnění, že je to nějaká detektivka.
Do jaké míry umí živé organismy ovlivňovat samy sebe a své okolí? Anton Markoš přibližuje, jak se na tuto otázku i díky novým výzkumným možnostem dívají současní biologové.
Publikace seznamuje se stavbou a fungováním lidského těla v základním rozsahu, který je náplní studia psychologie, pedagogiky, sociální práce a dalších humanitních (nelékařských) oborů.
Kniha podává ucelené informace o jedovatých a potenciálně jedovatých rostlinách středoevropské flóry, o jejich identifikačních znacích, obsahových látkách odpovědných za toxicitu, projevech otravy a možnostech pomoci postiženému.
Život mikrobů je úzce propleten s tím naším, stejně jako se životem každého živočicha na Zemi. Bez nich bychom tu zkrátka nebyli. Toto poznání se v posledních letech stalo nejdůležitější biologickou revolucí od doby Darwina – a vy můžete být u ní.