Nejprodávanější Kniha nebo Omalovánka - duben 2025
ostatní

Fakta, vyšetřování, policejní a soudní protokoly, fotografie. Kniha se zabývá tzv. národním soudem z léta roku 1872, kdy byl spisovatel a libretista Prodané nevěsty Karel Sabina odhalen jako konfident pražského policejního ředitelství.

Spolu s autory navštívíte nížinné i vysokohorské čajové plantáže v rozličných denních dobách.

Přestože je Francesco Petrarca jednou z klíčových postav dějin evropské kultury a přátelil se s Karlem IV. a jeho dvorem, tato připravovaná monografie bude vůbec první petrarkovskou monografií v českém jazyce.

Výpověď známé spisovatelky Ivy Pekárkové evokovaná jasnými otázkami udivuje nejen svou názorovou otevřeností, ale i nezvyklým odkrytím osobních tajemství. Kniha může být i zkouškou, zda společnost dokáže takovou otevřenost přijmout.

Unikátní knižní projekt, kombinující fotografické obrazy výtvarnice a básnířky Petry Růžičkové s funerálně-mysteriózní tematikou s básnickými texty, inspirovanými danými fotografiemi, českých básníků: Jany Štroblové, Vladimíra Křivánka a Jana Suka.

Norská chovatelka a cvičitelka psů Turid Rugaas, která zmapovala a začala jako první v praxi užívat tzv. konejšivé signály, publikuje v této knize vše, co objevila během svých snah o pochopení psího štěkání a jeho užití ve výcviku.

Přední máchovský badatel Miroslav Koloc vrací k výkladu jednotlivých textů a pasáží z díla Karla Hynka Máchy a transformaci básníkova vidění – zaznamenaného v jeho denících či kresbách – do jeho básnické a prozaické tvorby.

Třetí díl ediční řady Moderní česká kniha je věnován tvorbě Josefa Čapka. Zaměřuje se především na nejviditelnější část práce pro knihu - na obálky, kterými se Čapek ve dvacátých letech minulého století výrazně zapsal do dějin moderní knižní kultury.

Známá brněnská herečka Vlasta Fialová vypráví v herecké šatně o své práci a životě. Její povídání je doplněno o rozsáhlou obrazovou přílohu. Dobové fotografie poskytla sama herečka ze svého rodinného alba.

Autor přiblížil své dětství i gymnaziální studia za války a vykreslil prostředí pražské Filozofické fakulty Karlovy univerzity v přelomových letech 1947 – 1952. Většinu svých vzpomínek však věnoval svému působení v ústavech Československé akademie věd.