... v třetí části knihy je pomyslné jádro knihy. Zde František Dryje opouští propracovanost kratších básní první části i osobní, jímavou notu části druhé a pouští se tam, kam se pustili před nim — Karel Šebek, ale i Ivan Diviš či Jan Zábrana.
To zásadní o světě a o lidech je tu odedávna a s trpělivostí se dá vypozorovat, pokud budeme schopni se na chvíli zastavit a skutečně se začít dívat a poslouchat.
Zofia Bałdyga je v jazyce přítomna tak jako v prostoru, tedy nahodile. Vždy má vztah k místu, ten však není určený státními hranicemi, byť by tím místem byl rodný dům a jazykem mateřština.
Soubor Prarady a jiné písně představuje básníka a germanistu Pavla Novotného jako autora, pro něhož má samotná forma písně osobní důležitost, protože v ní pro sebe kdysi poprvé objevil techniku zpracovávání či imitovaní cizích promluv, ...
Básníkovy juvenilie jsou ohlédnutím za obdobím zmařených nadějí přelomu let 1968-1969. První básnický text je převeden do linorytů Vladimíra Kintery z roku 1969 a doprovozen grafickými listy Bohuslava Reynka, návrh obálky Krištof Kintera.
Výbor z poezie Pierra Peuchmaurda z edice Analogonu. Pierre Peuchmaurd (1948–2009) patří k nejvýznamnějším básníkům své generace, jimž nezůstala cizí někdejší surrealistická východiska.
Poezie, která se má číst dětem, aby lépe spaly. Obsahuje napínavé, dobrodružné a zábavné příběhy pro děti, např. Uspávanka s vosou, která píchla Viktorii, Uspávanka s plavčíkem a velrybou, Uspávanka s loupežníky a nebojácným chlapcem, atd.
