Původní divadelní hra na motivy životního příběhu brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové (1915–1940) očima jiné brněnské rodačky, spisovatelky Kateřiny Tučkové.
Paní Anastázie Papučková žije se svým manželem v městečku Havlínov. Jednoho dopoledne objeví ve skleníku mrtvolu. Vzpamatovat se ze šoku jí paradoxně pomáhá její letitá nepřítelkyně Věra Hnátová. Je to podivná osůbka a městečko jich má takových víc.
Mág vládnoucí městu Vegaš ve skutečnosti panuje celému světu. Císaři, králům i ostatním čarodějnickým klanům. Takové místo může zastávat jen nejsilnější z nejsilnějších.
O domě U Bezhlavého kohouta v Templové uličce se říká, že je prokletý. Kdysi v něm zemřela celá rodina na mor, později v něm jistý pekař zabil svou manželku. Dům zůstal dlouho prázdný, ale pak ho koupil Hanuš, vzdálený příbuzný sklepnice Lucie.
Ve své knize autor popisuje půlroční hledání budoucí životní partnerky. Proč „Harém?“ Protože si vybíral ze skoro sto dvaceti žen a dívek, které odpověděly na jeho inzerát. S většinou z nich se sešel a několik z nich poznal i blíže.
Tři zdánlivě nesouvisející povídky, které jako celek tvoří noetickou trilogii, v níž autor rozvíjí problém možnosti lidského poznání. Poznat pravdu je totiž velmi obtížné, neboť k ní vedou různé cesty a každý z nás do ní vkládá kus sebe.
Velkolepé galaktické dobrodružství pojaté ve stylu starých westernů. Mezihvězdnou přepravu zajišťují gigantické hyperprostorové bytosti zvané „krávy“. Na jejich cestě napříč prostorem je doprovázejí jejich ochránci, vesmírní „honáci.“
Do Prahy přijíždí poněkud záhadný španělský šlechtic Juan Antonio Cabrera de Córdoba a kupuje si tu dům. Nikdo o něm nic neví, není známo, proč se tu chce usadit, jisté však je, že je nesmírně bohatý. Jednoho dne je ve svém domě nalezen zavražděný...
Mathias s Marií jsou úspěšní němečtí lékaři, šťastní manželé. K tělu si pouštějí pouze to, co chtějí. Z Evropy bez hranic těží pouze výhody; pokud si usmyslí, dokáží mezi sebou a okolím postavit nepropustné bariéry, mají na to prostředky.