Muchův Otčenáš vychází ze zednářské, symboliky a z pokusů s mimosmyslovým vnímáním, kterým se Alfons Mucha zabýval v kruhu zájemců o vyšší světy spolu se svým přítelem C. Flammarionem.
V první dekádě první republiky se zásadně proměnily podmínky, za nichž mohly československé umělkyně vystavovat v zahraničí a začleňovat se tak nejen do širšího kontextu dobového „ženského umění“, ale rovněž do moderního umění jako celku.
Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu.
Druhý díl úspěšného průvodce po moderní pražské architektuře první poloviny dvacátého století zachycuje slovem a obrazem další dvě stovky slavných, ale i méně známých, avšak architektonicky pozoruhodných staveb.
Ve vzpomínkovém vyprávění Jiří Menzel popisuje své dětství a formující kulturní zázemí pražské měšťanské rodiny; studium na FAMU a okolnosti svého rozhodnutí pro film navzdory tomu, že jeho původní láskou bylo divadlo...
Kniha Arnolda Aronsona, profesora divadelních studií Columbia University v New Yorku, systematicky, kvalifikovaně a přitom velmi čtivě mapuje vývoj amerického alternativního divadla.