Kdo navštíví kraj mezi vrcholy Ralska a Bezdězů, marně bude pátrat po vesnicích, které tu stávaly. Není divu. Od poloviny 20. století se celá oblast stala součástí vojenského újezdu a její osídlení takřka úplně zmizelo.
Již čtvrtá pražská výprava Otomara Dvořáka a Josefa Pepsona Snětivého Vás zavede k panským sídlům, která vznikala od románské doby až po začátek 20. století.
Po úspěchu prvního dílu knižní průvodce Poutní místa Česka pokračuje! Druhý ze tří plánovaných svazků představuje 50 lokalit z dalších čtyř krajů naší vlasti.
Kniha, která vyšla v roce 1848 pod názvem Mährens Burgen und ihre Sagen je posledním a nedokončeným dokladem celoživotního úsilí F. A. Hebera o zachycení historie hradů a tvrzí v českých a moravských zemích.
Devatenácté století po sobě zanechalo řadu skutečných technologických divů, které ještě dnes překvapují tím, jak skvěle vypadají a jak poctivě byly zhotoveny. Mnohé z nich stále fungují více než sto let od chvíle, kdy je lidský um probudil k životu
Dějiny kláštera cisterciáků v severočeském Oseku se začaly psát před více než osmi sty lety. Zvláštní pozornost je věnována ikonografii obrazů a soch zdobících prostory kostela Nanebevzetí Panny Marie.
I památkáři mají své velké příběhy. Jeden z těch, který si mezi lety 1919 a 1989 předávali z generace na generaci, reagoval na dlouhodobou snahu technické inteligence, vedení státu a nemalé části širší veřejnosti o zbudování vodních děl na Vltavě.
Čtvrtý svazek je věnovaný hradům, zámkům a tvrzím, tentokrát ze severu Čech. Jedná se o objekty z území dnešního Ústeckého a Libereckého kraje, bez okresu Semily.
Osmý díl Erbovní mapy nás zavádí na jihozápad Čech, do podhůří Šumavy. Tudy, přes pásmo hlubokých lesů, procházelo do Čech několik obchodních stezek, střežených pomezními hrady.
