Teorie mravních citů je podkladem, který Adamu Smithovi poskytl etické, filosofické a metodologické základy pro jeho magnum opus Bohatství národů – knihu, která z něj po právu učinila zakladatele ekonomie.
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
"Modlitba musí reagovat na realitu
– na to, co opravdu je. Duchovní život
západní křesťanské církve nejvíce podrylo
odloučení teologie od spirituality, nauky
od praxe."
Duchovní cesta, kterou ukazuje Osho, je dobrodružná výprava za poznáním funkcí mysli, nevědomí, podvědomí a vědomí, jejímž cílem je objevení toho největšího pokladu - vlastní přirozené podstaty.
Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům.
Studie o hluku německého filosofa Theodora Lessinga ukazuje, že se jeho kritický pohled na prožívanou skutečnost netýkal pouze obecnějších okolností, ale že byl prodchnut zájmem o kvalitu života.
O posledním císařském páru Rakouska-Uherska už vyšla řada publikací a neustále přibývají další. Elizabeth Montfortová však zvolila nebývalou perspektivu – přibližuje nám duchovní život Karla a Zity Habsburských.
