Špičkový pracovník bezpečnostní služby SS Alfred Helmut Naujocks dlouho patřil mezi muže, na které Reinhard Heydrich nejvíce spoléhal, a proto mu svěřoval úkoly, které se přímo dotýkaly historie.
Jak a proč se římská říše ve čtvrtém století našeho letopočtu, tedy v době, kdy bylo její obyvatelstvo z devadesáti pěti procent pohanské a kdy byli křesťané většinovou společností vnímáni jako „nenormální“ lidé, christianizovala?
Každé kulaté výročí nejvýznamnější události našich moderních dějin, 17. listopadu 1989, inspiruje mnohé k zamyšlení a k nahlédnutí této události zase o něco pozměněným pohledem.
Život a smrt egyptské královny Kleopatry stále vyvolává mnoho spekulací mezi historiky a podněcuje fantazii běžných čtenářů. Poutavé líčení osudu proslulé panovnice.
Těšínská jablíčka. A ještě kyselá…Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. A přece asi nejlépe vystihují obsah této knížky.
Kulturní dědictví je široký pojem, který v sobě zahrnuje kulturu národa či etnika a její projevy hmotné i nehmotné. V souvislosti s etnologií a jejím bádáním se samozřejmě nejvíce otvírá studium projevů, jež souvisejí s tradiční lidovou kulturou.
Kniha, která vyšla v roce 1848 pod názvem Mährens Burgen und ihre Sagen je posledním a nedokončeným dokladem celoživotního úsilí F. A. Hebera o zachycení historie hradů a tvrzí v českých a moravských zemích.
Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
Páni z Pernštejna patřili mezi nejstarší písemně doložené šlechtické rody na Moravě i v Čechách. Největšího mocenského vlivu však dosáhli s příchodem raného novověku, kdy si vydobyli významnou pozici u panovnických dvorů Jagellonců, ...
