Atlasův paradox je dlouho očekávaným pokračováním bestselleru New York Times z pera Olivie Blakeové, Atlasovy šestky – nepochybně s ještě větší dávkou touhy, zrady, chaosu a nožů v zádech.
Osmnáctiletá Eira Landanová je nejzavrhovanější učnicí v Čarodějné věži. Stále ji dusí srovnávání s jejím starším bratrem, šepot magie i vzpomínky na nehodu, během níž zabila člověka.
Píše se 25. července roku 2234: Posádka lodi Adamura objevuje Anomálii. Na zdánlivě neobydlené planetě Talos VII se nachází kruhová jáma o průměru 50 kilometrů.
Na Helikonii, planetě obíhající kolem binárních sluncí, trvá Velký rok tři tisíce let pozemského času: lidská civilizace se vzmáhá zjara, vzkvétá během období léta a téměř zaniká s nástupem zimy, jež přetrvává po mnoho lidských generací.
V kopcích a údolích Celtiky řádí zlovlci. Jsou to obrovští netvoři, o nichž se myslelo, že patří do mýtů a legend, mnohem větší než obyčejní vlci. A tak se Maddie a Will vydávají do sousední země s cílem odhalit, kdo nebo co za těmito nebezpečnými šelmami stojí.
V polovině 22. století dosáhla pozemská civilizace vrcholu svého rozvoje – technologického, kulturního i mravního. Lidé zapomněli, co jsou to války, nemoci či hlad. Jejich kosmické lodě brázdí galaxii a hledají dosud neobjevené planety a civilizace.
Kočičí klany se pokoušejí vzpamatovat z krvavého útoku jezevců a Jezerní lístku nepřestává pronásledovat zlověstné proroctví. Znamená to snad, že jim hrozí ještě horší nebezpečí?
Koniáš překáží císařské válečné mašinerii víc a víc. Náklady ani obtíže už nerozhodují – rozkaz je jasný, jednou provždy se zbavit muže mnoha tváří: šermíře, žoldnéře, muže na stezce.
Vánoce jsou to nejkouzelnější období z celého roku. Doba zázraků, radosti a dárečků. Jenže za hranicemi krbového světla se nocí plíží věci, ze kterých vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Stíny. Monstra. Ježíšek.