Barbarská orkyně Viv je už unavená dlouhými léty neustálých bojů a vandrování. Naposledy tedy zasekne meč do lebky nepřítele a vydá se vstříc novému osudu.
Oberon je borec. Oberon je nejlepší. Oberon je mistr všeho, co dělá. Oberon je… pes. Ale to už všichni fanoušci a fanynky železného druida Atticuse dobře vědí.
Před milionem let vymazala erupce hvězdy Delty Pavonis civilizaci ptakoještěrů z mapy Galaxie. Jejich planetu kolonizují ve 26. století lidé, kteří díky relativistickým motorům Spojených úspěšně pronikají do vesmíru.
Kolo času se otáčí a věky přicházejí a odcházejí, zanechávajíce za sebou vzpomínky, jež se mění v pověsti. Pověsti blednou v mýty a dokonce i mýty jsou dávno zapomenuty, když se věk, jež se zrodil, vrátí.
Jmenuji se Percy Jackson… Je mi skoro 15. Svět kolem se zdá být čím dál nebezpečnější. Tábor polokrevných už není, co býval. Luke s Kronovou armádou se snaží dostat se za jeho hranice.
Dostat se na vysokou? To je úkol hodný samotného poloboha! Percy Jackson už několikrát zachránil svět a teď doufá, že prožije normální maturitní ročník.
Jmenuji se Percy Jackson… Blíží se mé šestnácté narozeniny. V Táboře polokrevných však nechystáme oslavy, nýbrž výpravu do války. A místo blahopřání jsem si vyslechl dávné temné proroctví, které mi všichni tak dlouho tajili.
Jmenuji se Percy Jackson. Do teď jsem si myslel, že jsem obyčejný kluk, kterého čeká vyhazov ze školy. Zjistil jsem ale, že můj otec je bůh z Olympu. Moje učitelka se proměnila v krvavou příšeru a kamarád je Satyr.