Dvě věci ví princezna Lara naprosto jistě. Zaprvé, že král Aren je její úhlavní nepřítel. A zadruhé, že to bude ona, kdo ho srazí na kolena. Proto ochotně přistoupí na dohodnutý sňatek, který má znepřáteleným královstvím přinést mír.
Jmenuji se Percy Jackson… Je mi skoro 15. Svět kolem se zdá být čím dál nebezpečnější. Tábor polokrevných už není, co býval. Luke s Kronovou armádou se snaží dostat se za jeho hranice.
Jmenuji se Percy Jackson… Blíží se mé šestnácté narozeniny. V Táboře polokrevných však nechystáme oslavy, nýbrž výpravu do války. A místo blahopřání jsem si vyslechl dávné temné proroctví, které mi všichni tak dlouho tajili.
Že mám moc po svém otci, bohu moří Poseidónovi, už víš... Že patřím do Tábora polokrevných, už taky víš... Ale na spoustu otázek neznám odpovědi ani já. Kam se poděla bohyně Artemis?
Kiva si myslela, že ví, co chce – pomstu. Ale pocity se mění, lidé se mění… všechno se změnilo. Po tom, co se stalo v paláci, zoufale touží zjistit, zda jsou její přátelé a bratr v bezpečí. Mohou jí vůbec ještě někdy odpustit?
Díky požehnání bohyně Flory žili obyvatelé Plantae dlouhá léta v hojnosti. Teď ale příroda chřadne a boj mezi provinciemi se začíná vyhrocovat. Obětí nepokojů se stane i Convallaria Leroyová.
Obyvatelé království víl jsou nesmrtelní. Proměnit v prach se mohou jen v okamžiku, kdy by chtěli cokoli stvořit či vyrobit. Lidé ovládající jakékoli řemeslo se proto těší jejich velkému obdivu.
Od posledního východu slunce uplynulo již dlouhých dvacet sedm let.
Téměř tři desetiletí vedli upíři válku proti lidstvu; budovali své věčné království, zatímco ničili svět lidí. Nyní zbývá už jen několik nepatrných jiskřiček světla v moři temnoty.
