Monografie uvádí legendu o sv. Wilfridovi do historických souvislostí, zabývá se důvody vzniku textu, jeho datací i rozdílnými názory na osobnost autora. Podává přehled událostí Wilfridova života, o nichž máme zprávu z uvedené legendy.
Šest autorů, známých i méně známých, všichni nefalšovaní milovníci Prahy, napsali pozoruhodnou knihu o Velké Praze. Pojali ji netradičně jako sérii 38 takzvaných drobnovhledů, tedy jakýchsi „nakouknutí“ za kulisy velkoměsta.
Vlhošť je rozložitá znělcová hora na rozhraní pískovcových roklí Kokořínska a sopečné krajiny Českého středohoří. V jeho stínu vznikala pravěká sídliště, zemědělská centra a města, budovaly se tu středověké hrady a zakládaly soustavy rybníků.
Válka na Ukrajině a její kořeny pohledem válečného reportéra
Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945?
A přiveď zpět naše roztroušené ze středu národů, a naše rozptýlené shromáždi od končin země! ... Modlitba Avinu Malkeinu (Otče náš, Králi náš) odkazuje na Izajášovo proroctví (Iz. 11:12).
Dvě hlavní historická díla cremonského biskupa Liutpranda (920-972), který působil v diplomatické službě římsko-německého císaře Oty I. Velikého, pojednávají o západo- i východo-římských dějinách, tj. o Svaté říše římsko-německé a Byzance.
Pověst z 19. století vypráví, že hřbet sopečných vyvřelin vystupujících
z krajiny severních Čech byl dílem ďábla, který
rozdělil bojující Čechy a Němce tím, že mezi ně postavil
zeď.
Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455).
