S vědomím absurdity situace a dramatu lidské existence v okolnostech vrcholného stadia genocidy, popisuje Pavel Fischl ve své autobiografické novele martyrium v továrně na smrt, kam byl ve 22 letech deportován z Terezína.
Anna a Emma žijí dva různé životy, i když jsou si v mnohém podobné. Každá má něco, co by si přála ta druhá, a něco jí zase chybí. Anna si užívá relativně bezstarostný život dívky pár let po vysoké škole.
Komisař Petr Brázda se nikdy nesmířil s tím, že před osmi lety nedokázal vyřešit záhadné zmizení čtrnáctileté dívky. Vyšetřování tehdy obětoval všechno, dokonce i manželství.
Labe je Elbe. Elbe je cesta. Víc než tisíc kilometrů dlouhá cesta. Cesta snů z Čech k moři, k oceánu. Elbe je řeka Čechů a Němců, Němců a Slovanů, Západu a Východu.
Říká se, že děti si vybírají, do jaké rodiny se narodí. Dan si tím tak jistý není. Anebo měl jako embryo mnohem černější smysl pro humor než osud, který ho čekal.
Sourozence Herelovy od dětství pojí silné pouto, a přestože už jsou všichni dospělí, nedají na sebe dopustit. Rodinnou idylku jim však jednoho dne naruší hrůzný nález na zahradě matčina domu, jenž spustí lavinu nečekaných událostí.