Jazyk jako náhradní díl, jako svorník vnějšku a vnitřku i mimetizující meziprostor. Jazyk jako soubor struktur, pravidelností a výjimek. Jazyk jako prostředek komunikace. Sbírka poezie.
Mezi squaty a kostely, dlažebními kostkami a neodkladnými touhami, mezi dopolední kocovinou a archetypy, které lze nahmatat jen v bezčasí. Tam všude pronikají Sosoiovy verše, beznadějně poetické a zároveň místy vulgární.
Básnické sbírky, poemy a prozaické texty Milana Kocha (3. 10. 1948 Praha – 18. 11. 1974 Praha) pocházejí z let 1965–1974 a v tomto svazku jsou seřazeny podle samizdatového vydání, které pořídila Kochova manželka Mirka Kochová (1951–1975).
Leoš Mareš o ní řekl, že je supernova, zjevení něčeho tak výjimečného, že se z ní v budoucnosti stane významná osobnost kulturního života. Autorka Kateřina aka @svojost svým literárním umem uhranula nejen milieniály.
Básnická sbírka Pavly Melkové. Publikaci doprovází grafiky Michala Škody a fotografie Oty Palána.
Vydáno v nákladu 300 číslovaných kopií podepsaných autory.
