Autorka založila v Kábulu otevřela kadeřnickou školu. Ve své knize nabízí nevšední vyprávění, v němž s vřelostí a humorem líčí životní příběhy žen, jež se sešly proto, aby si společně osvojily umění trvalé ondulace, přátelství a svobody.
„Jsem tady, abych vzpomínal. Na všechno, co jsem byl, a na všechno, co už nikdy nebudu.“ V hotelovém baru malého irského městečka sedí čtyřiaosmdesátiletý Maurice Hannigan. Jako obvykle je sám — i když dnešní večer je opravdu tak trochu jiný.
Manželství Carricka Murphyho skončilo ošklivým rozvodem, a tak si teď dával velký pozor na jakékoli závazky. Když ho začala přitahovat historička umění Sadie, kterou najal, aby určila pravost vzácného obrazu, nastaly mu krušné chvíle.
Z Velké Británie do Bruselu cestují dva muži: novinář Neil Bannerman a Kale — vrah. Bannerman od cesty neočekává nic víc než zdlouhavé politické rešerše, avšak místo toho se ocitne uprostřed tragédie.
V románu Obecná teorie zapomínání není nouze o všemožné náhody — destruktivní i magické —, které vytvářejí poetickou koláž určujících nahodilostí. Je to kniha o strachu z druhého, o absurditě rasismu, o lásce a naší schopnosti vykoupení.
Sussex, Anglie: vypravěč středního věku se kvůli pohřbu vrací do kraje svého dětství. Táhne ho to ke statku na konci vesnické cestičky, kde ve svých sedmi letech potkal nanejvýš pozoruhodnou dívku, Lettie Hempstockovou.