Publikace vyvrací řadu mýtů vážících se k různým aspektům poválečného vývoje v Československu, především pak ten, že vyhnání německé menšiny bylo důsledkem rozhodnutí velmocí, kterému se naše vláda jen "podřídila".
Kniha přibližuje v širokých historických, politických a ideologických souvislostech vznik a vývoj kapitalismu od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu do počátků průmyslové revoluce na sklonku 18. století.
Těšínská jablíčka. A ještě kyselá…Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. A přece asi nejlépe vystihují obsah této knížky.
Rok 1940. Nacistické Německo se netají svými plány na ovládnutí Evropy. Antisemitismus se rozmáhá, Židé se cítí ohroženi, ale možnosti odjet z Evropy jsou velmi omezené.
Sedmiletá válka představuje rozsáhlý konflikt, v němž se bojovalo na moři u pobřeží Francie, ale i v Karibiku, velké polní bitvy zjizvily evropskou krajinu od Holandska přes české země až po Pobaltí.
Říp je ikonická a kultovní hora, jež má zásadní místo v kulturních i společenských dějinách Česka a je opředena množstvím legend a příběhů, které utvářejí identitu českého národa.
Významný německý medievista Johannes Fried ve své knize představuje středověké tisíciletí jako dobu, v níž se z antického a barbarského dědictví zformovaly základy evropských národních států a specifická duchovní, politická i hospodářská kultura.
Populárně napsaný historický místopis českých dějin zachycuje téměř tři stovky historicky významných lokalit jež byly součástí velkých dějin zemí Koruny české.
Příbramskými uranovými doly prošlo za dobu jejich existence asi sto tisíc pracovníků, a pokud k tomuto číslu přičteme rodinné příslušníky a další profese, bylo příbramskými doly ovlivněno více než čtvrt milionu lidí, a to včetně politických vězňů.
První samopaly, samonabíjecí zbraně, děla střílející do stratosféry nebo prototyp moderní útočné pušky. Vedle toho zákopové palcáty, zkrácené bajonety, ocelové šipky shazované z letadel a lov na vznášející se balóny. To všechno byla 1. světová válka.
Kdo byli pokořitelé legendární Tróje? Jak žili, bydleli, pracovali, bavili se a umírali? V co věřili? Jak bojovali a proč? Na tyto otázky odpovídá kniha Dobytí Tróje, která se zároveň obšírně věnuje samotné mytické válce.
Tato kniha představuje široce pojatou analýzu utváření se společenských a sociálních vztahů v dvorském prostředí v období
starého režimu. Středobodem autorova zájmu je dvorská společnost francouzského krále Ludvíka XIV..
V knize vzpomínek rekapituluje jeden z nejvýznamnějších českých historiků Miroslav Hroch svou profesní dráhu, zejména působení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Gildas (či Gilda, kol. 500–570) byl britonský klerik. Učenost a literární styl mu vysloužily přídomek Sapiens (Moudrý). Jeho spis v latinském originále známý pod názvem De excidio et conquestu Britanniae (O zkáze a dobytí Británie).