Kniha Čas vlků zobrazuje fascinující panorama národa, který se ocitl na křižovatce monumentálních změn. Roky 1945 až 1955 byly hrubou a surovou dekádou, ale ukázaly se jako rozhodující období pro další budoucnost Německa.
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno
mrtví.
Příběhy židovských rodin v této knize mají nejen historickou výpovědní hodnotu, ale čtou se často jako epická dramata. Za jejich úspěchem stály odříkání a dřina, ale pak všechny smetl vichr historických událostí.
Není mnoho zemí na světě, které mají tak blízký vztah k Izraeli jako Česko. Válku o svoji nezávislost vybojoval i díky dodávce zbraní odsud, to vytvořilo pevnou vazbu. Kolem Izraele a také Palestiny je tu ale také hodně mýtů a nepochopení.
Kniha načrtává hlavní linie vývoje japonské civilizace od vzestupu císařského dvora, přes středověk s dominující vojenskou vrstvou, složitou moderní dobu s četnými zvraty až po současnost.
Kniha provází čtenáře nejdůležitějším děním uplynulého stole-
tí, jež vymezují letopočty 1914 až 1989, tedy od počátku první
světové války až do zániku Sovětského svazu.
Dvacáté století označuje za americké století, neboť Spojené
státy americké v
Východní Evropa možná nikdy neexistovala. Je to spíše označení území, jemuž Západ moc nerozumí, případně zkratka pro příliš složitou a komplexní minulost. Každý proto z východní Evropy svým způsobem uniká...
SPQR je zkratka, kterou Římané používali pro svůj stát: Senatus PopulusQue Romanus čili „senát a lid římský“, a tato velkolepá kniha představuje výmluvné a dokonalé vylíčení jejich příběhu.
Římskou říši známe jako přehlídku slavných císařů a jejich vojenských triumfů, nepřehlédnutelných staveb či silnic, které až dodnes formují podobu mnoha částí evropského kontinentu a jeho okolí.
V biograficky pojaté monografii se Michal Kšiňan snaží
postihnout všechny aspekty Štefánikovy osobnosti. První velký Štefánikův životopis je založen na zevrubném studiu dochovaných pramenů, včetně dobového tisku.
Práce německého historika Andrease Wiedemanna mapuje druhou a méně známou část procesu, při kterém došlo k vůbec největším přesunům obyvatelstva v českých zemích v historii – celkem se vyhnání a znovuosídlování bezprostředně týkalo pěti milionů
lidí