Dějiny alchymie patří k oblastem přírodních věd, jejichž studium patří k velmi obtížným, už proto, že tato nauka existovala téměř dvě tisíciletí, a objevila se na třech kontinentech.
Monografie vůbec poprvé edičně zpřístupňuje dlouholetou korespondenci Anny Kateřiny Swéerts-Špork s řeholnicemi kláštera v tyrolském Sonnenburgu. Kniha tak představuje určitou bilanci a výrazný posun ve (swéerts-)šporkovském bádání.
Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou.
Morová nákaza byla nejen zdrojem paniky, drastických sanitárních opatření či morálního sebezpytování, ale představovala i složitý lékařský problém. Od vrcholného středověku do období osvícenství vzniklo na toto téma nesčetně traktátů.
Ojedinělá publikace přináší příběhy přímých účastníků mírové mise, kteří zastupovali Československo v Koreji bezprostředně po skončení korejské války (1950-1953).
Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala jedním z útočišť ne-li přímo svobodného bádání, tedy alespoň svobodného promýšlení význačných témat české historiografie v období posrpnové normalizace.
Monografické zpracování F. Čajky je věnováno církevněslovanské legendě o svaté Anastázii, původně staroslověnskému překladu latinské předlohy, která je zachována v rukopisech ze 14.–18. století ruské a srbské provenience.
Dílo Hieronyma a jeho pokračovatelů poskytovalo téměř po tisíc let základní soubor informací o starokřesťanských autorech. V renesanci se z něj vyvinula speciální disciplína – patristika.
