Reprezentativní výbor poprvé v češtině uvádí dílo ruské básnířky, které mohlo být objevováno doma i v zahraničí teprve po pádu sovětského režimu. Autorka strávila více než dvacet let života v sovětských gulazích a další léta ve vyhnanství.
Základním živlem Maděrových nových básní je voda, pralátka a životodárné prostředí, svou působivostí tolik podobná času a dějům, kterými jsme zde na zemi unášeni. Filtr, nastavovaný neodolatelnému plynutí, může zachytit vzácný sediment – báseň.
Proč nemůžeme mít k obědu čokoládu? Jak dostat tátu z práce? Kdy se smí malovat na dědu? Bylo už načase, aby dětská poezie začala psát o skutečných dětských problémech.
Autor s úzkostnou pečlivostí vykresluje, koloruje a ozvučuje něco, co postrádá pevné obrysy a uniká pod rukama, ať už se v něm otevírá smrt, tma nebo chuť na sex. Upřímný jako zatím nikdy, v surovějším stavu než hmota slov, kterou hněte.
Kam nás ve svém Třetím mandelu sonetů zavedl umělec slova psaného, mluveného i zpívaného Miloň Čepelka? Pro něj zcela netypicky třeba i na středomořský ostrov Korfu.
Buďte labužníky tohoto mandelu poetických pochoutek a své oblíbené chutě hledejte ad libitum. A pamatujte: Každý je tak starý, jak se vznítí. To Vám sděluje básník a člověk, který dokáže prudce vznítit nejen sám sebe, ale i naši fantazii.