Nejprodávanější knihy v roce 2025
literatura

První svazek edice Bibliographica připomíná nedožité 70. narozeniny dlouholetého pracovníka Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kulturního publicisty a zejména literárního a divadelního bibliografa Františka Knoppa.

Píše se rok 1939. Cvetajevová podlehla přání svého muže a dcery, aby se vrátila domů. Nedbala varování přátel, kteří ji upozorňovali na tehdejší politickou situaci v zemi. Záhy přišlo rozčarování.

Literární vědec a polonista Petr Poslední učinil osou svých vzpomínek knížky, přesněji řečeno čtenářské zážitky.

Strhující deník filmového vědce, kritika a esejisty Jiřího Cieslara ze sklonku jeho života patří k závažným literárním svědectvím o životě u nás v posledním čtvrtstoletí.

Kniha známého spisovatele autentickým a odvážným způsobem zaznamenává jako jedna z prvních svého druhu jeho postupný propad do deprese a následnou cestu k uzdravení.

Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014), který vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Obrazový doprovod tvoří černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky.

Knížka Až přijde ten Mág navazuje na vzpomínky Dagmar Halasové na šťastnou dobu jejího dětství.

Během svého téměř desetiletého přátelství s Thomasem Bernhardem se obchodník s realitami Karl Ignaz Hennetmair (*1920) rozhodl zaznamenávat rozhovory a události Bernhardova života formou deníkových zápisů.

V třiadvaceti obsažených portrétech se představují spisovatelé, vědci, překladatelé, učitelé, vojáci, režisér, lékař i operní pěvkyně, pomineme-li vstupního loutkáře a písmáky.

První tištěné vydání knihy vzpomínek na Jiřího Weila, kterou Jaroslava Vondráčková (1894–1986) napsala v roce 1970.

Osudy jsou rozšířenou verzí desetidílného cyklu vzpomínek F. X. Halase, který vysílala u příležitosti jeho životního jubilea stanice Praha 3, Vltava.

Kniha ukazuje básníka Jaroslava Vrchlického z perspektivy tázání po životnosti díla, jak byla sledována v kritické rozpravě v prvních čtyřiceti letech 20. století – zčásti už za života autorova.

Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.

Sborník je výstupem workshopu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu AV ČR v roce 2010, který konfrontoval znalosti, názory a metodologii literárních vědců a historiků zabývajících se židovskými dějinami a antisemitismem.

Nová kniha Vratislava Ebra je rozsahem spíš menší, ale svým obsahem to bohatě kompenzuje. Autor zde oslovil na osmdesát osobností kulturního, společenského a vědeckého života, aby zavzpomínali na největšího českého básníka Jaroslava Seiferta.

Na mapě kafkovského bádání je to bílé místo: vztah tohoto pražského spisovatele k hlavnímu městu císařství, jehož poddaným byl.

Marná léta učednická, zahrnující šest kapitol, jsou svědectvím o intelektuálním vývoji brilantního esejisty Améryho v průběhu zhruba čtyřiceti let.

Kniha svým názvem navazuje na Divišovu básnickou knihu Odchod z Čech - tentokrát však nejde o sbírku básní, ale o výbor z korespondence, a to z let 1989 až 1996.

Jako celek představuje monografie Ztracen v dějinách Jana M. Kolára jako složitou a rozporuplnou osobnost, autora ztraceného v dějinách, s nimiž byl ovšem svým údělem i dílem nedílně spjat.

Petr Holman nepředkládá čítanku o Otokaru Březinovi, ale výpověď o existenci nebo neexistenci hodnot, tvarů a vlastností březinovského fenoménu v dnešním světě, respektive výpověď o dnešním světě.