Nejprodávanější knihy - září 2026
literatura

Přední český anglista a překladatel hovoří o rodině, o studiu v Praze i na Oxfordu, o profesní dráze pedagogické i překladatelské, o umění prozaického, básnického i divadelního překladu, o angloamerickém modernismu, o Shakespearovi atd.

Po svazcích IV (Velký roman) a I (Mea) vychází již třetí svazek Sebraných spisů filosofa Ladislava Klímy. Svazek Hominibus obsahuje 379 nevýlučně filosofických, nýbrž i milostných, žebravých, pijáckých a jinak „příležitostně“ prožitých listů.

Název Disiecta membra dal básník a překladatel Jan Zábrana (1931–1984) svým deníkovým zápiskům z let 1970 až 1984. Tyto texty tvoří jedno z nejdůležitějších a literárně nejpůsobivějších svědectví o životě v tehdejším Československu.

Sto let Arnošta Lustiga, jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů světového věhlasu. Výjimečný jubilejní svazek esejů a rozhovorů obsahuje autorovy fotografické portréty.

V roce 2026 tomu bude sto let, kdy se narodil významný český prozaik Arnošt Lustig, jehož prozaické knihy Démanty noci, Ulice ztracených bratří, Dita Saxová, a další patří k významným dílům poválečné české literatury.

Svazek úvah a interpretačních rozborů se člení na čtyři oddíly. První oddíl, věnovaný staršímu písemnictví, zahrnuje výklady Hérodotova spisu a Augustinových Vyznání a též trojici dantovských úvah.

V rozsáhlém rozhovoru Aleše Palána vzpomínají synové básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka a básnířky Suzanne Renaudové na své rodiče, desítky jejich přátel, významných osobností české kultury, na dětství prožité ve Francii i v Petrkově.

Úkol této knihy je až pozitivisticky jednoduchý: představit v širokém záběru, nově i objevně svébytný žánr almanachů, sborníků a spřízněných antologií jakožto dosud málo známý literárněhistorický materiál skrývající bohatství textů.

V knize Bohumil Hrabal neidylický vychází vůbec poprvé kompletní přepis hovorů Bohumila Hrabala z adventních setkání na evangelické faře v Libici nad Cidlinou z první poloviny osmdesátých let.

Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014), který vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Obrazový doprovod tvoří černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky.